Jak vznikl Bark·Code
Každý pes má svůj kód.
Čím líp svého psa znáte, tím líp se o něj můžete postarat. Proto vznikl Bark·Code.
Proč to děláme
Pes vám neřekne, odkud pochází, ani na co si u něj dát pozor. Jeho DNA ano. Chceme, aby se k těmto informacím dostal každý majitel, srozumitelně a česky. Ať už je využijete při rozhovoru s veterinářem, při prevenci, nebo prostě proto, abyste konečně věděli, kdo vám leží na gauči.
Tohle nás žene dopředu: aby lidé své psy znali co nejlépe.
Na čem nám záleží
Vzorek zůstává v EU a analyzuje ho akreditovaná laboratoř, která se genetice psů věnuje roky.
Výsledková zpráva je v češtině a bez odborného žargonu. Genetika může být zajímavá, ne jen složitá.
Veterináři ani genetici nejsme a nebudeme to předstírat. Neslibujeme víc, než vám doopravdy přijde, a co test neumí, řekneme rovnou.
Každý oříšek má svůj příběh.
Jak to začalo
Na začátku byl Žolík, náš oříšek. K Vánocům dostal DNA test a výsledek nás překvapil: čtvrtina čivavy, čtvrtina kokršpaněla a zbytek směs, kterou by nikdo z nás neuhodl. Od té doby nás psí genetika nepustila.
Se Žolíkem jsme kromě obrovské spousty radosti zažili i hodně lékařské péče. Naučilo nás to dívat se i na jiné věci než jen na plemena. Proto má Bark·Code od začátku i test Health.
Rozinka. Devatenáct plemen, žádný zlatý retrívr.
Devatenáct plemen a spousta špatných odhadů
Dnes máme Rozinku (Rozárku, Rohlík) ze slovenského útulku. Vypadá jako zlatý retrívr zkřížený s něčím malým a nahání nás jako kolie. Test v ní ale našel devatenáct plemen a nebyl mezi nimi ani zlatý retrívr, ani žádné pastevecké plemeno.
Na otázku, co je to za psa, od té doby odpovídáme: kolik máte času?
Chceme kolem Bark·Code postavit komunitu lidí, kteří se o svých psech chtějí dozvědět co nejvíc a co nejlépe se o ně starat. Majitelů oříšků, čistokrevných psů, prostě všech.
Tým Bark·Code a Rozinka (hlavní testerka)
Zatím nás je pár. Ale každý pes se počítá.
Staňte se součástí komunity a sledujte nás na Instagramu @barkcode.cz.